Atlas ryb

Ježdík obecný

Gymnocephalus cernuus

Popis:

Tuto okounovitou rybu ulovíme nejspíš v nížinných, velmi klidně tekoucích vodních nádržích. Je nejhojnější v dolních tocích řek. Vzhledem připomíná okouna, ale hřbetní oblouk se klene za hlavou mírněji, celkově je i štíhlejší. Hřbetní ploutev má velmi protáhlou a poměrně vysokou a protkanou typickými silnými a ostrými ostny. Pozor také na skřele, které vybíhají v ostrý trn. Rybáři mu říkají také švec. Má jako okoun velké oči a v tlamě ostré zoubky. Na bocích jsou nejasné skvrny.

Přestože je typickou noční rybou, lze jej chytit i za bílého dne, zvláště lovíme-li na položenou žížalu. Ježdíky s oblibou lovila naše nejslavnější pěvkyně Ema Destinová v Nežárce a vařila z nich prý vynikající polévku.

Ježdíci málokdy dosahují délky 15 cm a hmotnosti 70 gramů. Jsou typickou rybou střední Evropy, protože nežijí ani na severu, ani na jihu. Patří k výborným nástražním rybkám při lovu štik i jiných dravců.

Ježdík žlutý

Gymnocephalus schraetser

Popis:

Je velmi podobný ježdíkovi obecnému, jeho výskyt v České republice je ovšem omezen pouze na přítoky Dunaje. Dorůstá však do větší velikosti než ježdík obecný, i když rozdíl není velký - maximálně do 25cm délky a 150 gramů hmotnosti.

Odlišuje se také zbarvením. Tmavě olivový hřbet, výrazně žluté boky boky přetínají 3-4 temné podélné pruhy, které jsou někdy přerušované. Přední část jeho hřbetní ploutve je poznamenána pravidelnými řadami oválných skvrn. V této ostnité hřbetní ploutvi má 17-19 paprsků (ježdík obecný max 16).

Jinak toho o této rybce víme jen velmi málo. Snad jen to, že žije v menších hejnech v proudících vodách větších toků s tvrdším dnem. Tře se od března do května. Jikrnačka klade jikry v pásech v proudící vodě na kameny a kořeny. Miluje rovněž proudem vymleté tůně, kde v hejnu loví potravu, nejspíše larvy drobného hmyzu, drobný potěr i jikry a červy. V době tření vyráží ve velkých hejnech do dunajských přítoků.

Kapr obecný

Cyprinus carpio

Popis:

U této nejznámější ryby není jistě nutno podotýkat, že patří ke kaprovitým. Kapr paří k pýše našeho rybníkářství. Český kapr (bohemicus) býval po staletí chloubou a pojmem v celé Evropě. Měl, má a jistě bude mít mnoho forem, neboť je neustále šlechtěn, například v nedávné minulosti byl vysoce ceněn tzv. lnářský modrák, kterého vyšlechtil vynikající odborník, profesor Českého vysokého učení technického Teodor Mokrý. Krásně, skutečně do temnomodra zabarvený kapr znamenal na počátku století velkou lahůdku. Jediným jeho nedostatkem byla "šlechtická" modrá, ale i jemná kůže, která chránila rybu méně před zraněním než šupiny. Všimněte si, že kupujeme většinou kapry šupinaté. Jsou krásní, poměrně s vysokým hřbetem a celkem masití. Je to výsledek šlechtění. Usilujeme o chov ryby, která by byla hodně odolná nejen proti nepříznivým důsledkům přepravy i proti nebezpečím ohroženého životního prostředí, ale současně poskytovala co nejvíce chutného masa a co nejrychleji rostla.

Toto úsilí nám přináší dobré výsledky. Současně jsou zkoumány nejoptimálnější podmínky pro chov kaprů, kteří například nejlépe přibývají na váze v teplejších vodách. Proto k odchování kapřího plůdku mají být využity teplárenské vody. Tím by se podstatně zkrátila cesta od plůdku po dodání ryby na trh. Kapr je nejen na stole labužníka, ale i jedním z nejcennějších úlovků rybáře. Nejmenší lovná délka je 35cm.

Kapr obecný (lysec)

Cyprinus carpio

Popis:

Chovný kapr pochází z říčního "divokého" předchůdce, který měl protáhlejší tělo. Kapři, kteří pronikli z chovných rybníků zpět do řek a začali se tam přirozeným způsobem rozmnožovat, měli postupně generaci od generace protáhlejší tělo. Kapr pochází z povodí Černého moře a Kaspického Jezera. Na rozdíl od velmi podobného karase má u tlamy čtyři vousky. Vytírá se v květnu a červnu, 4kg jikrnačka může mít až milion jiker, které klade na vodní rostliny nebo zatopenou trávu. Kapra můžeme ulovit zejména na rostlinnou nástrahu. Každoročně jich je uloveno na udici několik s hmotností nad 20kg a o délce až 1m.

Nejčastěji se setkáváme s kaprem šupináčem, ale jsou další formy odlišné podle ošupení - kapr holý má tělo pokryto porůznu několika většími šupinami. Řádkový kapr má na boku řadu větších šupin, někdy u hřbetní ploutve, hladký je prakticky bez šupin.

Chov kaprů je velmi náročný. Rodí se v třecích rybníčcích, kde se matečné kusy vytírají. Po vytření jsou tyto ryby opět vyloveny. Z jiker se vylíhlý vačkový plůdek opatrně slovuje a převáží do rybníků komorových, kde malá rybka přezimuje. Na jaře se vysadí do rybníků plůdkových výtažníků, kde doroste do velikosti násady. Ta znovu přezimuje v komorových rybnících. Třetím rokem se tato násada přenese do rybníků hlavních, kde dorůstá do tržní velikosti 1,5-3kg.